Oční vady

Krátkozrakost - Krátkozrakost (lat. myopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají už před sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Zpravidla je na příčině příliš dlouhé oko, výjimečně je příčinou zvýšená lomivost optického aparátu oka. Hlavním projevem je špatná viditelnost postiženého na vzdálené předměty.

Dalekozrakost - Dalekozrakost (hypermetropia, příp. hyperopia) je oční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou sbíhají až za sítnicí a na sítnici tedy nevzniká ostrý obraz. Jelikož je lidské oko toto částečně schopno kompenzovat zmohutňováním čočky (akomodací), nemusí být tato vada zpočátku patrná. Jejím projevem je špatná viditelnost postiženého na blízko umístěné předměty.

Astigmatismus - Astigmatismus (tzv. cylindrická oční vada) je refrakční vada, způsobující nepřesné zaostření světla na sítnici. Vyskytuje se také často společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Tato vada se koriguje torickými (toroidními) čočkami. Jsou to cylindrické čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než ve druhé, a tím vyrovnají nepravidelnost rohovky; mohou být vyrobeny ze skla nebo ve tvaru kontaktních čoček.

Vetchozrakost neboli presbyopie - S postupujícím věkem se snižuje elasticita čočky v oku. Kolem 40tého roku věku začíná oko ztrácet schopnost zaostřovat na různé vzdálenosti. Je spojeno s tzv. "pocitem dlouhých rukou". Problémem se stává také rychlé střídání pohledu do dálky, na střední vzdálenost a do blízka. Lidé užívající brýle proto užívají dvojich brýlý - do dálky a na blízko. Elegantnějším řešením jsou brýle s multifokálními skly, kde spodní část skel je určená k pohledu na blízko a horní k pohledu do dálky. Presbyopii lze také řešit za pomoci kontakntích čoček. Finální efekt je však zatím v této oblasti korekce nejistý a názory i zkušenosti s ním jsou různé.